5-Městská rada

18. listopadu 2012 v 20:17 |  Hrozba přichází z nebes
Druhý den ráno se Alessea probudila později naž byla zvyklá. Byla rozlámaná a unavená. Vůbec se nevyspala. Když zavřela oči tak spatřila hořící a ječící lidi. Vyděla je ale jakoby z výšky. Jakoby nad nimi letěla. nejvíc ji ale děsilo, že z toho měla radost. Ano, radost z té pohromy. Cítila zadostiučinění.
,,Hmm..... ty už nespíš?'', ozvalo se vedle ní.
,,Mám pocit, jako bych vůbec nespala. Ale jsem ráda, že ses aspoň ty trošku vyspal.'', usmála se dívka.
,,Mno já se teda taky moc nevyspal. Pořád ses totiž budila s příšernými výkřiky. Až jsem ti dal Meduňkový odvar na uklidnění a lehl si za tebou, konečně jsi usnula.'', zabrblal ospale odpověď Arton.
,,Tak to jsem netušila. Moc se omlouvám. Kdybych to věděla, ustlala bych si venku.''
,,Pokud bys nespala na zemi, tak bys určitě spadla.''
Alessea si jenom povzdechla. Tohle nemělo cenu. Místo dalšího dohadování raději rozdělala oheň a udělala snídani.
,,Tak co teď?'', zeptal se mladík.
,,Nevím. Asi bysme se měly vrátit do města.''
,,To zní jako dobrý nápad. Otázkou je ale, co tam?''
,,Zkusíme zjistit, co vedlo draky k takovému útoku. A ty, se necháš pořádně ošetřit!''
,,Jasně, mami.'', protočil oči Arton.
S dívčinou pomocí slezl dolů. Zbraně nechaly v chatce. Jen u svého oštěpu sundal hrot a teď ji používal jako svou oporu při chůzi. Po dlouhé a vyčerpávající cestě se přece jen dostaly do města. Alessea odevzdala svého kamaráda do rukou ošetřovatelů. Na jejich naléhání si nechala namazat popálenou ruku léčivou mastí. Dlouho je přesvědčovala, že jí nic jiného není. Ošetřovatelé jí ruku tedy zavázaly a propustily. Musela jim ale něco slíbit. Pokud jí ruka začne bolet nebo pálet, musí se okamžitě vrátit. Alessea to slíbila, ale nebyla si jistá jestli to splní.
Sama se pak vydala k hlavní městské budově. Stráže tu nebyli. Očividně pomáhaly ostatním s uklízením trosek nebo se zraněnými. Jí se to teď ale moc hodilo. Snažila se vystoupat po napůl zbořených schodech nahoru. K zasedací místnosti. Jak si myslela, rada byla svolaná. A právě se probíral útok. Dívčina neslyšně přešla k pootevřeným dveřím. Opřela se o studenou stěnu vedle nich. Tajně je poslouchala. Ale to, co uslyšela by ji nenapadlo ani ve snu.
,,Ví někdo, proč nás napadly v takovém počtu a tak promyšleně?'', ptal se jeden radní.
,,Útočily přece pořád.'', bránil se druhý.
,,Ale ne otevřeně na město a lidi.'', vmísila se do toho jediná ženská členka.
,,Možná.... možná za to může jeden můj čin. Něco, co jsem udělal už před dvěmi lety.'', ozval se Nejstarší.
,,Co jsi provedl?'', zděsilo se jich několik najednou.
,,Povím vám ten příběh. Ale prosím aby mě nikdo nepřerušoval.'', začal Nejstarší a vyprávěl příběh, při kterém se Alessee úzkostí sevřelo srdce.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama