3-Zmizení princezny

20. října 2012 v 18:30 |  Legenda města Ainë-Losillë
Princezna Aina se procházela zahradou. Milovala ji. Jak si prvni paprsky vychazejiciho Slunce hraly se stiny na bělostné čistotě hradu, až se zdálo, že je v plamenech. Dříve se toho pohledu děsila. Připadalo jí to až moc děsivé. Po pár letech se bát přestala. Teď si dokonce ráda přivstala, jen aby to viděla.
,,Princezno?'', ozval se něčí hlas a vyrušil ji tak z přemýšlení.
,,Vylakal jsi mě, Artone. Tohle mi už vícekrát nedělej.'', usmála se na milého zahradníka. Tenhle kluk byl tak o pár let starší než ona. Vždy, když její bratr na ni neml čas, Arton si ho našel. Ikdyž třeba jen na chvíli.
,,Omlouvám se, to jsem nechtěl. Zase se tu procházíš?'', usmál se na ni také.
,,Zajisté. Je tady takový příjemný klid. Vždycky se mi tady dobře přemýšlí.''
,,Ach, a já si myslel, že sem chodíš za mnou.''
,,Vždyť to sám dobře víš. Tak už se na mě nezlob.''
,,Zlobit se na tebe? To přece nejde.''
Princezna se rozesmála a šťouchla do něj. Ten ji to oplatil ale ona se zapotácela a spadla na trávník. Strhla ho ale sebou, takže padly oba dva, kde se za hlasitého smíchu vzájemně lechtali.
,,Artone, co to děláš?'', slyšely za sebou starší hlas.
,,Promiňte mistře. Trochu jsem se tady zapovídal s princeznou.'', omlouval se ještě rozesmátý mladík.
,,To vidím. Rád bych vás tu nechal povídat si ale.... budoucí královna, pořád si na to nemůžu zvyknout, by si moc přála nějaké další květiny do své komnaty. A ty je umíš navázat lépe než já.''
,,To není pravda, mistře. Ale dobře, půjdu je rychle připravit, ať nemusí čekat. Omluvte mě princezno, prosím.''
,,Samozřejmě, jen jdi.'', pravila už ze zvyku.
,,Ještě jednou se omlouvám, za vyrušení. A pokud vám to nebude vadit, i já se vzdálím.'', loučil se zahradník.
Princezna osaměla. Ještě chvíli se procházela až nakonec zamířila do svých komnat. Předtím si toho na zahradě nevšimla, ale teď slyšela v dálce zahřmění. Blížila se k nim bouře. Princezna si pospíšila. Neměla bouřku ráda.
Když už byla skoro před svými komnatami uslyšela hlas, který ji volal.
,,Kdo je tam?'', zavolala a popošla blíž k místu, odkud se ozýval hlas.
,,Pojď za mnou Aino!'', volal ji hlas.
Princezna tedy šla. Hlas jí vedl až do chodeb, které neznala. Chtěla se otočit a odejít ale než to stačila udělat, někdo ji praštil do hlavy. Zmocnila se jí temnota. Upadla na zem, kde ji neznámý útočník zvedl a odnesl.
,,Aino? Sestřiško, kde jsi?'', volal ji její bratr. Věděl, že nenávidí bouřku a tak šel za ní, aby nebyla sama. Ve svých pokojích ale nebyla. Zmocnila se ho zlá předtucha.
,,AINO! Ozvi se!'', křičel. Probíhal hrad až doběhl k jednomu místu, které nepoznával. A tam, na zemi našel její korunku. Rozhlásil poplach. Všichni ji hledaly avšak marně. Nebylo pochyb. Princezna zmizela!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama