2-Za hradní zdí

3. dubna 2012 v 21:15 |  Carnicemeno
O patnáct let později.....
,,Proč? Proč nemohu jít ven? Celých šestnáct let mě tu držíte zavřenou. Ostatní dívky chodí na tancovačky, pást dobytek, pomáhat na poli, sbírat lesní plody. A já? Nesmím vystrčit ani nos za ty protivný hradby. Tak se ptám: PROČ?'', rozčilovala se mladá princezna na své rodiče. Dlouhé kaštanové vlasy jí sahaly až k pasu. Oči zářily zelenou barvou Nefritu. Delší, světle žluté šaty zakrývaly štíhlou postavu.
,,V okolním světě je plno nebezpečí pro dámu jako jsi ty. A co se týče těch tancovaček, můžeme pořádat ples. Stačilo jenom říct.'', domlouvala jí její matka.
,,Ale já nemyslela....'', začala oponovat princezna ale pak mávla rukou, ,,To nemá smysl. Stejně byste měli nějaké další výmluvy!'' Pak odešla.
,,Myslíš, že jí někdy dojde před čím se jí snažíme ochránit?'', strachovala se matka.
,,Jen klid drahá, nic se jí nestane. Prochází si těžkým obdobím. Za pár let vše dozajista pochopí.'', uklidňoval ji král.
,,Pár let. Snad to pochopí dříve.'', povzdechla si.
Tou dobou....
,,Já to nechápu. Snad nejsem tak malá. Je mi patnáct let. A oni se chovají jakoby mi bylo pět. Ach jo...'', bloudila po zahradě zamyšleně princeznička.
,,Saindro? Vaše výsosti, jste tam?'',ozvalo se ode zdi. Saindře se okamžitě rozzářily oči. Rozběhla se hned za hlasem ke zdi.
,,Heruo? Jsi to opravdu ty?'', zeptala se.
,,Ano. Teď ale jděte kousek stranou. Hodím vám tam lano.'', pravil.
Princezna poodešla stranou. Vzduchem proletěl provaz. Jeho konec se jí snesl k nohám. Ta neváhala a okamžitě ho přivázala ke kmeni nedalekého stromu. Lano nakonec zamaskovala.
,,Dělejte princezno. Máme málo času.'', pobízel jí Heruo.
Saindra se mezitím stačila převléci do prostého šatu. Pomalu se za ním spouštěla dolů. Takhle tajně chodila ven. S Heruem se znala asi čtyři roky. Tehdy se vkradl k nim na zahradu pro květiny. Saindra ho uviděla ale slíbila, že to nikomu neřekne. Když jí několikrát vezme ven, může chodit do zahrady pro tolik květů, kolik bude chtít. Nesmí ji však ostříhat celou. Postupně se skamarádily. Jejich procházky v utajovaném světě za zdí se staly pravidelné. Tato procházka měla mít ale úplně jiné následky než doposud.
Princezna se svým kamarádem zamířila na jejich louku jako obvykle. Nyní tam uviděly nějakou stařenku sbírat borůvky s jahodami. Když je slyšela přicházet, otočila se na ně a usmála se. Vzala plný košík do jedné ruky. Tou druhou jim naznačila ať jdou za ní. Oba pokrčily rameny a nejistě se vydaly za ní.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama