7-Poslání Dobra

9. března 2012 v 22:19 |  cesta Temnotou ke Světlu
Druhý den došly do města. Na hradbách stálo mnoho vojáků. U hlavní brány je jeden zastavil, ,,Stůjte! Kam jdete?''
,,Dovnitř jak vidíš. Máme tam.... ehm.... máme tam poslání.'', snažil se mu namluvit Sorontur. Podle strážcova výrazu marně.
,,Pche! To sotva. Dovnitř nikdo nesmí. Nikdo kromě vojáků a jeho. Našeho vůdce.''
,,A kde je? No? A kdo to je?''
,,To ještě nevíme. Ale očekáváme ho. Nejspíš přicestuje s dívkou.'', pravil voják, nevšímajíc si Gwyn.
,,A já jsem CO? Chlape mizerná, podívej se na mě. Jsem dívka. On je muž. Já jsem svěřenkyně elfské princezny Äntas. A on,'' ukázala na Sorontura, ,,je ten koho očekáváte. Tak nás laskavě pusťte dovnitř!'', naštvala se Gwyn.
,,Ach promiňte. Nevšiml jsem si vás slečno. Račte dál.'', omlouval se strážný voják, když otvíral těžké, železné dveře.
Uvnitř to vypadalo jako v mraveništi. Všude pobíhaly lidé. Ať už vojáci nebo prosté ženy s dětmi.
,,A kam teď?'', ptala se Gwyn.
,,Já bych řekl, že přímo za nosem. Do té velké věže. Pobíhá tam nejvíce lidí, takže se tam muselo něco stát. A třeba nám tam poradí.'', odpověděl jí mládenec.
Jakoby se shodly oba zároveň vykročily kupředu. Musely se těmi lidmi doslova procpat. Prošly dalšími dveřmi když uslyšely něčí hlas volat, ,,Gwyn! Soronture! Děti moje!''
Otočily se ale nikoho neviděly. Jen princeznu Äntas. Ta se na ně zářivě usmála.
,,Pojďte za mnou. Musíte se s někým setkat.'', pravila a vedla je k postraním dvířkům. Ocitly se vevnitř malé místnůstky.
,,Čekáme na někoho?'', ptala se Gwyn.
,,Kdepak. Ten ,někdo' už je tady. Přišel společně s námi.'', usmála se znova elfka.
,,A kde tedy je? Nikoho tu nevidím, kromě nás.'', začal být netrpělivý Sorontur.
Elfská princezna zakroutila hlavou. Pak mávla do vzduchu. K úžasu obou se před nimi zjevila žena. Byla to Lenora.
,,Děti zlaté, tak už mě vidíte?'', otázala se Lenora.
,,Kdo jste, paní?'', shodly se zároveň oba dva.
,,Toto je vaše matka. Lenora. Když porodila tebe Soronture, byla ještě mladá a bála se té zodpovědnosti. Proto se dohodla s tvým otcem a on tě vychovával, společně se svojí pozdější manželkou, tvou macechou. A když ses narodila ty Gwyn, začaly jí pronásledovat lidé z vesnice. Tehdejší léto bylo velké sucho, tak vyschla studna ve vesnici. A oni obvinily tvou matku z čarodějnictví. Toho dne jsem tě od ní přebrala a ji učinila neviditelnou, aby ji nemohly dostihnout. Ale nějak se mi to popletlo a zůstala neviditelnou, dokud jsem ji nenašla a znova nezviditelnila. A teď víte vše. Vy dva jste sourozenci.'', vysvětlila jim jejich minulost elfka Äntas.
,,Sourozenci?'', vykřikla Gwyn zároveň se Soronturem.
,,Ano, je to tak. Našla jsem vás abych se s vámi mohla rozloučit.'', pravila mezi pláčem jejich matka.
,,Proč rozloučit?'', nechápala dívka.
,,Protože máte oba dva důležité poslání. Samotné poslání Dobra. Neboť ty, Soronture, musíš vést vojsko, které se už zajisté šikuje u bran města. Ale bez tvé pomoci, nemají naději Gwyn. Ty máš také svůj úkol. Vydáš se za pánem Temnot. Oslab ho nebo rovnou znič. Ty nestvůry jsou jenom kouzlem zformulované stíny. Když nebude mít takovou moc, příšery začnou slábnout a postupně se rozptýlí. Oba máte určitou moc. Nemohu říct jakou. Poznáte to, až přijde pravý čas.''
,,Dobře. Přijmu své poslání a povedu naši armádu. Dávej na sebe pozor, sestřičko. Budu na tebe myslet.'', řekl rozhodným hlasem. Při oslovení ,sestřičko' se mu mírně roztřásl hlas ale nakonec nabyl jistoty.
,,I já. Buď opatrný bratře. Nenech se zabít. Vrať se mi zpátky.'', pravila rozhodně. Nakonec políbila bratra na tvář.
,,Dávejte pozor oba.'', zašeptala Lenora. Mládenec odešel a devče se také chystalo k odchodu. Její matka ji ale zastavila a poradila jí, ,,Všechno, co budeš chtít udělat nebo tam uděláš je přesně to, co udělat nesmíš. Ne, dokud bude mít takovou moc, jakou má teď''
,,Děkuju. Budu si to pamatovat.'', řekla a odešla.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama