8-Čarodějka

18. prosince 2011 v 21:09 |  Zloděj srdcí
Už dávno přestal počítat, kolik žen získal. Cítil jen nesmírnou moc a sílu. Každým dnem, každým okamžikem byl silnější a nebezpečnější. Král už na něj napsal odměnu. V každém městě byl letáček. Podoba tam nebyla, neboť každý kdo spatřil jeho tvář zemřel. Proto na letáčku stálo jen:

Pozor!
Hledá se nebezpečný muž.
Ženy a dívky doslova okrádá o srdce.
Přistihnete-li ho při činu odveďte ho okamžitě na policii.
Odměna za dopadení: 1 000 zlatých.
Nikomu se nepodařilo ho najít. Cestoval rychle, skrytý pod rouškou tmy. Ve dne se skrýval pod kápí. Každý den udeřil někde jinde. Jeden den byl v I-Lůnii, druhý den zase několik desítek kilometrů dál v Sednalu. Nikdo ho neočekával, nikdo na něj nebyl připraven. A přesto se zdálo, že někdo ho přece jen očekával. Jedna trošku starší paní se svou dcerou. Byla to mocná čarodějka. Věděla kdo je, ale také co je potřeba na to, aby byl zastaven.
,,Antrilo, je vše připraveno?'', zeptala se čarodějka své jediné dcery.
,,Ano mami. Jsi si ale jistá, že to zvládneš? Je to mocné kouzlo a žádná čarodějka nepřežila bez srdce více jako dvanáct hodin.'', strachovala se Antrila.
,,Neboj se dcero. Přijde mnohem dříve, než si myslíš. Ale tebe tu nesmí najít. Vezmi si ten svitek a uteč k Elfům. Musíš je hledat ve Ztraceném lese. Neměj strach. stačí jen požádat stromy a ony tě tam samy dovedou.''
,,Ale to není možné. Copak by mě stromy mohly někam zavést?''
,,Zapomínáš na moc Elfů a na moc naší krve. Spěchej. Do setmění se musíš vrátit.''
Antrila se na nic už neptala. Důvěřovala své matce. Ona ví co dělá. A zatímco utíkala ke Ztracenému lesu, její matka chystala něco, o co by se nikdy neměla pokoušet. Neměla však na vybranou. Vzala lektvar od Antrily a nalila ho do formy srdce. Pak se začala soustředit a šeptat prastará mocná slova. Najednou jí zachvátila prudká bolest. Z jejího těla a z formy se začala linout jasná zlatavá záře. Čarodějka věděla, že nyní je její srdce pryč. Ztvrdlo a změnilo se v diamantové, ležící nyní ve formě. Otevřela ji a opravdu. Leželo tam srdce jasně se lesknoucí. Opatrně jej vyjmula. Uzavřela ho do malé krabičky aby ho nemohl Dares najít. Samotná krabička byla opatřena kouzlem Volání. To mohla zaslechnout jen ona a Antrila. Nakonec si lehla a očekávala Darese. Muže, jenž musela, byť jen na chvíli, zastavit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama