5-Pomsta

13. července 2011 v 20:09 |  Zloděj srdcí
V očích ho pálily slzy lítosti a vzteku. Nedokázal si představit, jak moc jeho matka trpěla. Najednou, jako blesk do něj uhodit tak silný hořký pocit nechuti, nenávisti až se zachvěl.
,,Je ti zima?'', zeptala se ho starostlivě matka.
,,Ne.'', odpověděl Dares.
,,Třeseš se!'', opáčila.
,,To nic není. Jen.... musela jsi toho tolik vytrpět!''
,,Však ty taky.''
,,Jak to víš?''
,,Jsem tvá matka plus mám určité nadání.'', usmála se na něj.
,,Je tak krásné vidět tě usmívat.''
,,V poslední době k tomu nebyl důvod. Ale povídej ty. Co se stalo? Vidím v tvém srdci velký smutek a hněv!''
,,Můj kůň mě po cestě shodil a já se těžce poranil. Jedna žena, Briana se jmenovala, mě zachránila a uzdravila. Našel jsem si v tom městě práci a přítele. Zůstával jsem tam jen kvůli ní. Miloval jsem ji a zrovna v ten večer kdy jsem ji chtěl požádat o ruku jsem ji přistihl v posteli se svým jediným a nejlepším přítelem. Nechal jsem to tak a odešel. Zradily mě a hlavně ona. Měl bych ji nenávidět ale stále ji miluji.''
,,Prožil sis toho také plno.''
,,Ale já přísahám, že ti, co ti to provedly budou trpět. Budou proklínat den kdy se narodily!''
,,Takhle nemluv můj synu. Pomsta tě sama zničí. Nevzejde z ní nic dobrého!''
,,To je jedno. Přísahal jsem. a já to splním!'', procedil skrze zuby a vydal se pryč.
Slyšel jak na něho matka volá a jak začíná pršet ale jemu to nevadilo. Poháněla ho touha po pomstě. Za lesem, jak měl vesnici na dohled zvedl ruce nad hlavu a zařval do stále sílícího deště:,,Bože, pomoz mi splnit mou pomstu, neboť jsem přísahal!''
Zablesklo se a blesk mu sjel do ruk. Dares cítil tu brnivou sílu. Cítil že nyní, poháněn silou blesku, dokáže všechno. Pomalu se vydal k vesnici. Jakoby zázrakem dokázal rozeznat který dům patří oné Olině a Kateřině. Chvíli stál před barákem. Nakonec pln nenávisti a zloby vešel dovnitř. Instinktivně vešel do komůrky Oliny. Spala. Díval se na ni a zkoumal jak jí nejvíce ublížit. Položil jí ruku na srdce a v tom.........
Ruka se mu rozzářila černobílým světlem a v ruce svíral její srdce. Sevřel dlaň a srdce se vsáklo do ruky. Pocítil ještě větší moc. Totéž udělal i Kateřině. Nevěděl, že je už nějakou dobu mrtvá ale další ukradené srdce ho ještě víc posílilo. Vyšel ven s úsměvem na tváři. Venku se začal smát krutým smíchem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Week.Star #1 Week.Star #1 | Web | 13. července 2011 v 20:17 | Reagovat

Ahojda omlouvám se za reklamu, ale přiznávám, že reklamy nedělám moc často :D nemáš zájem zapojit se do nové soutěže SONB? Myslím, že je to skvělá příležitost jak zvyditelnit blog :)

2 Kudrlinka Kudrlinka | 25. července 2011 v 20:22 | Reagovat

jasan-Jestli to teda ještě platí :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama