10-V jeskyni

12. dubna 2010 v 18:49 |  Únos princezny
Když duha zmizela, byli ti dva už dávno na cestě. Šly dlouho. Ani nevěděli jak, ale ocitly se před jeskyní.
,,A jsme tady. V této jeskyni přebývá jednorožec chránící studánku."
,,Myslíš že projdeme?"
,,Ty ano."
,,Ty se mnou nepůjdeš?"
,,Ne Míšo."
,,Ale proč?"
,,To ti nemohu povědět!"
,,Bojíš se snad něčeho?"
,,Ano. Bojím se o tebe."
,,Tak pojď se mnou. Prosím!"
Tom se zamyslel. Strašně ji miloval a bál se, že by ji mohl na konci tunelu Dujan znovu unést.
,,Dobře, půjdu s tebou.", rozhodl se nakonec.
,,Díky Tome.Teď se cítím mnohem bezpečněji.", řekla a usmála se.
Vstoupily do jeskyně. U vchodu plála pochodeň a tak si ji vzali, aby viděli na cestu.
,,Na co vlastně potřebuješ vodu z té studánky?"
,,Slyšela jsem babku, jak říká Dujanovi, že až se do něj zamiluji a porodím mu syna, obětují mou krev silám temnot a mou matku za zakletí už nic nezachrání."
,,Kromě toho a tvé matce jsem věděl všechno."
,,A proč jsi mi nic neřekl, když jsme se viděly poprvé?"
,,Nemohl jsem.Musela jsi se to dozvědět sama. Stejně by jsi mi nevěřila!"
,,Jak taky.... Co to je?"
,,Sněží. Přichází jednorožec."
A měl pravdu. Vločky sněhu se začaly seskupovat až se z nich vytvořil jednorožec. Nevypadal ale jako vytesaný ze sněhu. Sotva vločky vytvořily jeho obrys, bíle se zablesklo a on stanul před nimi.
,,Vítejte.", ozval se jednorožcům sametový hlas, ,,Vím co vás trápí a vím také jak vám pomoci."
,,Víš jak můžeme osvobodit mou matku?"
,,Ano. A vím mnohem víc. Běž tam k tomu rohu jeskyně. Najdeš tam květiny. Tady máš lahvičku. Naplň jí vodou z květin. Budeš ji potřebovat pro Toma. Mezi květinami je i džbánek s vodou ze studánky pro tvou matku."
,,Děkujeme. Kudy se ale dostaneme ven? "
,,Zeptej se svého srdce."
Po těchto slovech jednorožec zmizel. Princezna naplnila lahvičku vodou z květin a Tomáš vzal džbánek.
,,Kam teď?"
,,Já nevím. Máme se zeptat svého srdce a to mi radí, abych prošla tou stěnou."
,,To je přece nemožné!"
,,Nic není nemožné, říkávala moje matka."
Míša se tedy nadechla a... prošla stěnou.
,,Míšo! Míšo, kde jsi? Ozvi se prosím!", volal ji Tomáš, ale po princezně jako by se země slehla.
Musím za ní, pomyslel si Tom. Zavřel oči a prošel stěnou také.
Jiří si myslel, že má halucinace. Ze skalní stěny se jako duch vynořila princezna. Štípl se, avšak Míša tam stála pořád.
,,Princezno?"
,,Jiří! Co ty tady děláš?"
,,Já vás tu hledám."
,,Ach Jiří. Jsem tak ráda, že tě vidím. Ale kde je Tomáš?"
,,Tomáš? Kdo je to?"
,,Můj zachránce."
,,Není to tam ten?"
,,Ano. Tome!"
,,Míšo. Kdo je to?"
,,To je Jiří. Náš hradní písař."
,,Tomáš."
,,Jiří. Jsem rád že tě poznávám."
,,Já také."
,,No, teď bychom měli jet k mému otci."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sayuri Sayuri | Web | 12. dubna 2010 v 19:00 | Reagovat

Ahoj. Na mojom blogu je zápis do VGS. AK chceš, zahlás sa :) . Pls, neber to ako reklamu, ale ako ponuku :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama