12-Svatba

12. dubna 2010 v 20:18 |  Únos princezny
,,Měl bys jí to říct, Tome!", pravila královna.
,,Myslíte, že mi uvěří? A když ano, odpustí mi?"
,,To nevím. Zjistíš to ale, když jí to řekneš."
,,Já to nedokážu! Bojím se, že mi neopustí."
,,Jen tím, že jsi přiznal svůj strach, ukázal jsi svoji odvahu."
,,K čemu je mi ale odvaha, když ji nechci ztratit?"
,,Abys jí to řekl, potřebuješ veškerou svoji odvahu."
,,A co mi má říct?", ozvala se ode dveří Míša.
,,Řekni jí to. Uvidíš, že ti odpustí.", zašeptala mu odcházející královna.
,,No tak, Tome. Co mi máš říct?"
,,Míšo..... já......"
,,Tome, prosím. Ať je to jakkoliv strašné, řekni mi to!"
,,Míšo, já nejsem obyčejný tulák."
,,To vím taky."
,,Ty to o mě víš?"
,,Snad není tajemství, že jsi moje láska a ten nejúžasnější a nejstatečnější muž pod Sluncem?"
,,Ne. Avšak to jsem nemyslel. Já jsem totiž princ Tomáš."
,,Princ?"
,,Ano. Já jsem princ Tomáš z království luk a potoků."
,,Proto jsi mi nechtěl říct, kdo jsi? Bál ses taky že mi to v té jeskyni jednorožec řekne?"
,,Odpustíš mi?"
,,Není co, Tomáši."
,,Děkuji. Tolik jsem se bál, že mi neuvěříš a že mi neodpustíš."
,,Ale to jsi nemusel."
,,Já vím. Teď už to vím.", řekl. Pak jo objal.
,,Tome, máme jít za mým otcem.", pravila princezna.
,,Míšo, neříkej mu to prosím. Když odejdu, nehledej mě. Já se za 3 dny vrátím."
,,Ale proč?"
,,To ti neřeknu."
,,Proč?"
,,Neřeknu!"
,,To budeš pořád tak tajemný?"
,,Asi ano."
,,Tak jo. Můžeme jít, vážený princi?"
,,Ale jistě, princezno.", řekl a oba dva se rozesmály. V dobré náladě šly do sálu ke králi.
,,Tak Tome, co by jsi si přál za mou dceru a královnu?"
,,Něco, co mi nemůžete dát, můj pane."
,,Copak to je?"
,,Ruka vaší dcery, ctihodný králi."
,,Cože? Nikdy! Nedám svoji dceru nějakému otrhanci."
,,Když nedáte, nedáte. Sbohem!", odpověděl Tom a snažil se aby mu v hlase byla znát lítost. Nato odešel.

Po třech dnech

Tutututů, tutututů.
,,Co se to děje?"
,,Přijíždí nějaký šlechtic, tati.", usmála se Míša, neboť věděla jaký šlechtic. A ani to nedořekla a na nádvoří vjeli rytíři a princ na vzácných koních.
,,Ten princ jakoby Tomášovi z oka vypadl co, Míšo?", žašeptala královna, která o všem věděla.
Míša jen zakývala hlavou na souhlas. Vydala se je přivítat. Tomáš ji zahlédl. Dal si proto prst na ústa a mrknul. Princezna pochopila. Nemůže ho prozradit.
,,Vítejte, vznešený princi. Co vás k nám přivádí?"
,,Jeden chasník mi vyprávěl o princezně nevídané krásy. Přijel jsem se proto přesvědčit na vlastní oči."
,,Nejste tedy zklamán?"
,,Měl bych být snad? Žádná se nemůže svou krásou rovnat té vaší."
Míša se začervenala,avšak jejich rozhovor skončil, jelikož přicházel král.
,,Vítejte, princi. Jistě jste po cestě unaven. Sluha vám ukáže vaše pokoje."
,,Děkuji, králi. Rád bych si s vámi také promluvil."
,,Přijďte tedy potom za mnou."

O pár hodin později

,,Tak co by jste si přál?", otázal se král.
,,Chtěl bych vás požádat o ruku vaší dcery."
,,Co ty na to, Míšo?"
,,Ráda si ho vezmu.", zářila princezna.
,,Máte moje požehnání."
,,Díky, tati.", zajásala Míša a skočila Tomášovi-princi do náruče.
,,Děkuji, králi."
.......
Na zásnubní hostinu došel místo prince tulák.
,,Ty? Co se opovažuješ sem ještě chodit? Stráže!"
,,Já bych je nevolal, pane králi. Mohl byste toho litovat.", pravil Tom a k údivu všech, kromě Míši a královny ze sebe strhl starý plášť. Teď tam stál jako princ.
,,Princi? Jak? Co?", nechápal král.
,,Tati! Ty to ještě nechápeš?"
,,Nechápu, Míšo. Může mi to někdo vysvětlit?"
,,Já vám to vysvětlím, pane králi.", ozval se Tom i začal vyprávět, ,,Šel jsem do světa na zkušenou. Abych všude nevystupoval jako princ, převlékl jsem se za tuláka. Toulal jsem se Temnými horami. Tam jsem potkal Míšu."
,,A dál?", hořel zvědavostí král.
,,Dál to vlastně znáte. Jestli mi nevěříte, zeptejte se některého z mých rytířů. Doprovázeli mě na cestě k horám. No, a když jsem něco potřeboval, poslal jsem domů holuba. Některý z nich mi to pak dovezl na kraj Temných hor."
,,Jak jste ale dokázal přežít?", ptal se dál panovník.
,,Naučil mě to můj učitel tance."
,,To je sice krásné, ale ráda bych zkusila, jestli tě naučil aspoň trochu tančit.", ozvala se Míša.
,,Určitě tančím líp než ty!", zasmál se Tomáš.
Spustila hudba. Nechali se unášet jejími tóny. Cítily se šťastní.
,,Miluji Tě.", zašeptal Tom.
,,Já tebe víc, Tome.", oplatila mu to Míša.
Oba se rozesmály. Nakonec ztichly a znovu se políbily.
Tak, to by mohl být konec našeho vyprávění.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama